Ghetto uprostřed litevského hlavního města, v Moskevské čtvrti, bylo založeno 25. října 1941. Hned v listopadu 1941 byli pracující obyvatelé ghetta sestěhováni do menšího prostoru a zbytek byl v noci z 29. na 30. listopadu odveden do nedalekého Rumbulského lesa, kde byli všichni postříleni. V ghettu, kde zůstalo kolem 4000 lidí ubytovaných ve třech domech, se tak uvolnilo místo pro příchozí transporty z území říše a protektorátu. Hromadné střílení probíhalo později i v Bikerniekském lese a nedalekých koncentračních táborech Mezaparks (Kaiserwald), Salaspils a Jumpravmuita (Jungfernhof). Odhaduje se, že v Rize a okolí také fungovalo celkem šest plynových vozů.

Když se blížila sovětská armáda, byli vězni nuceni exhumovat zavražděné oběti z hromadných hrobů a spálit je, aby nezůstaly doklady o zabíjení. Do ghetta v Rize bylo během války zavlečeno celkem asi 30 000 lidí. Když bylo 13. října 1944 osvobozeno, nalezli zde vojáci 152 z nich.